Narozen v pražské porodnici U Apolináře v prosinci roku 1962.
S dětstvím mám spojeny tři body. Bod "Vršovice" , kde jsem bydlel s rodiči, navštěvoval MŠ a ZDŠ. Bod "Vinohrady" , kde působil dětský pěvecký sbor  pod vedením Oty Friedla, jehož jsem byl členem, a posléze i dramatický soubor, kde jsem absolvoval první kroky na jevišti  pod vedením režisérů R. B. Patzelta a R. Fleischera (mimo jiné Dobrodružství kocoura Mikeše a Děti noci). Třetím bodem jsou "Hrusice". Malebná vesnička 40 km od Prahy, rodiště Josefa Lady, kde jsem trávil víkendy a prázdniny, prožíval neuvěřitelná dobrodružství a sny - byl vším, čím jsem právě chtěl být.

K uměleckým počátkům patří vedle uvedených souborů i studium na Lidové škole umění - hra na klavír a trubku, stejně jako, postupem času, má rozšiřující se působnost ve sféře amatérského divadla. Navzdory mým tehdejším cílům a plánům, ne všechna přání se vyplnila, nastupuji v roce 1984 svou profesionální dráhu v angažmá kamenného divadla – Krušnohorské hudební divadlo v Teplicích - jako zpěvák/herec. Je pravdou, že jsem toužil hrát v muzikálech, ale tehdy ještě nebylo tomuto druhu divadla toliko dopřáváno jako dnes, a tak svět klasických i lidových operet a hudebních komedií byl jistým východiskem. Pět sezón ve světě melodií, bohatých kostýmů a pohádek pro dospělé. Pět sezón rozvoje, učení, pozorování, objevování a rozhodování.

---

V roce 1987 ve volném čase  spoluzakládám pražský amatérský soubor Divadélko Na Peróně, který se pak v následujících letech dostal na pomyslné výsluní na nebi neprofesionální kultury v tvorbě pro děti a mládež. Tento soubor pod mým dramaturgicko-režijním vedením několikrát získal řadu ocenění, nejvyšší hodnocení na národních přehlídkách a účast v programech divadelního festivalu Jiráskův Hronov.

---

S koncem své páté sezóny v Krušnohorském divadle, roku 1989, opouštím toto stálé divadelní angažmá, vracím se do Prahy, abych se jako - herec ve svobodném povolání - dále věnoval svým vlastním projektům a iniciativám.

Onen rok, 1989, byl v mnoha směrech – z dnešního pohledu – přelomový. Ukončil jsem stálé angažmá, vstoupil do manželského svazku, byl účastník Sametové revoluce, těšil se mnoha novým příležitostem a prožil úžasný Silvestr na Václavském náměstí.

---

V průběhu několika dalších let jsem spolupracoval s celou řadou divadelních společností, hostoval v mnoha pořadech, vystupoval v souboru známého Kabaretu U Fleků v Praze a čas od času vytvořil v České televizi nějakou epizodní roli. Setkáním s umožněním spolupráce v černém divadle Karla Hluchého a posléze s Černým divadlem Překvapení poznávám možnosti a poetiku této černodivadelní a luminiscenční techniky na nejednom zahraničním turné po Evropě. Při veškeré činnosti sbírám řadu zkušeností a v podobě realizačních studií si postupně rozvíjím hereckou praxi, kterou obohacuji o další profese - dramaturgii, režii, scénografii, produkci, moderování. Stávám se ředitelem kulturního domu – Lidový dům Kbely. Na poli neprofesionální kultury se stávám lektorem divadelních kurzů, porotcem v rámci divadelních přehlídek a konzultantem.

Na pozadí všech událostí, hned s počátkem 90 let, zakládám s nejbližšími kolegy zájezdovou divadelní scénu Divadlo Pohádka Praha - tehdy jako reakci na zhlédnuté profesionální představení pro dětského diváka, které popíralo snad veškeré „divadelní“ postupy. Naše tehdejší přesvědčení, které se léty jen utvrzuje, že divadlo pro děti není jen jakousi „disciplínou“ vhodnou pro získání „kšeftu“ za použití nehereckých prostředků se shovívavým úsměvem, že jde „jen o divadlo pro děti“, vyústilo do realizace pohádkového kabaretu Tři pohádky pro Tebe. Toto představení, svou úspěšností a žádaností ze stran diváků a pořadatelů, položilo základ divadelní společnosti. Tedy se z malého nápadu  stala funkční záležitost a ta již od podzimu roku 1990 až do současnosti patří se svým repertoárem do programových nabídek kulturních pořadatelů po celé republice.

K současnosti profesního života, který je převážně věnován zájezdové divadelní scéně Divadlo POHÁDKA Praha, mohu připočítat spolupráci s Českou televizí na pozici dramaturgie, image kouč, poradce v otázkách komunikace, lektor hereckých kurzů atd. Na svém všeobecném uměleckém kontě mám do současnosti cca 60 režií, 35 scénářů, 35 dramaturgií a na 110 divadelních rolí - však tyto veličiny jsou neustále proměnné v závislosti na probíhající epochu. Čas od času se mihnu v nějakém televizním reklamním spotu, ale to se k uměleckému kontu nepočítá.

   

Tolik, jak se říká "letem světem" o principálovi Divadla Pohádka Praha. Děkuji všem okolnostem, příležitostem, kolegům, přátelům a všem lidem, za vše, co jsem mohl do této doby udělat a prožít. Jsem za to vděčný a zároveň stále netrpělivý, co všechno se bude dít dál.

---

Co Vám na sebe prozradí dále, se dozvíte z odpovědí na několik otázek z dotazníku, který proslavil spisovatel Marcel Proust.

---

Na komponování hudby.

Z toho, že budu mít z něčeho strach.

To by byla taková dokonalá šťastná chvíle, kdy čas nerušeně plyne a já jsem obklopen jen těmi, se kterými nám na sobě doopravdy záleží.

Chybování … ale na druhou stranu, chybovat je lidské.

Sobectví.

Rád žiji na Zemi, nejraději tam kde právě žiji.

Tak, abych se nemusel trápit otázkou, jak nechci umřít.

Každá, která vychovává děti, udržuje oheň a zázemí pro rodinu.

Každý, který dokáže ocenit hrdinství ženy.

Zpívání v dešti.

Vybrat si komplikovanější cestu a vytrvat na ní.

V historii nežiji a ani neovládá mou přítomnost, tak proč si pěstovat nesnášenlivost k čemukoliv co tady není.

Modrá.

Růži.

Přátelství.

Přece tu soukromou.

Ženskosti

Když ustojí být mužem.

Pro chyby neúmyslné.

Nespolehlivost.

Z hlediska globálního aspektu je to principionální bazírování na platformě humánního kompromisu.

Jsem opilý střízlivostí svých myšlenek.

Snažím se proměňovat sny ve skutečnost.

Domů.