Markéta BŘEZINOVÁ - herečka

MARKÉTA BŘEZINOVÁ

Moje mamka tvrdí, že jsem začala dřív tancovat než chodit. Což vlastně shrnuje celou moji osobnost. Ze svojí první lekce tance jsem sice utekla s brekem, ale to mě naštěstí nezastavilo. Po nějaké době strávené v ZUŠ se moje sedmileté já rozhodlo, že svou taneční kariéru začne brát vážně. Nějakou dobu jsem proto navštěvovala taneční přípravku Terpsichore a natřásala labutí balerínu na prknech Státní opery v Praze. Po pár letech a zničených chodidlech jsem se vrátila zpátky do ZUŠ, kde jsem se kromě baletu, věnovala i jiným stylům tance jako například contemporary a jazz. 

V deváté třídě jsem se nějakým omylem ocitla na přijímacích zkouškách do literárně-dramatického oboru. Přišla jsem bez rodičů, bez přihlášky, bez ničeho. Bylo to spíš z legrace, takže když mojí mámě volali ze ZUŠky s otázkou, jestli nastoupím, byla moje odpověď: “jo, proč ne.” A tak začalo šest let hlasových cvičení, monologů, vyplňování prostoru a malování dramatických oblouků. Bylo to fakt parádních šest let, u ničeho jsem nikdy nevydržela, takhle dlouho. Nicméně všechno jednou končí, takže jsem se rozloučila a šla o dům dál.

Nechtěla jsem s divadlem skončit, jeviště bylo vždycky moje druhý doma. Teď mě vítr zavál sem, do Pohádky. Hlavně bych se chtěla učit, zkoumat a poznávat. Najít si prostě to svoje v uměleckým světě. Doufám, že naberu ještě spoustu zkušeností od lidí kolem sebe a z míst, který navštívím. Jsem zvědavá, co dalšího mi osud přichystá.

Co Vám na sebe prozradí dále, se dozvíte z odpovědí na několik otázek z dotazníku, který proslavil spisovatel Marcel Proust.

Na co byste nejvíc chtěl/a mít talent?  

Na žonglování.. 

Z čeho máte největší strach?

Z pavouků a ze tmy.

Jak si představujete dokonalé štěstí?

Volné odpoledne a každou rukou můžu drbat jednoho psa.

Které své chyby byste se rád zbavil/a?

Zapomnětlivosti…nebo o čem, že byla tahle otázka?

Jaká vlastnost vám nejvíc vadí na ostatních?

Neupřímnost.

Kde byste nejraději žil/a?

Někde na severu Norska. U moře, ale zároveň v lese.. 

Jak byste chtěl/a umřít?

Nejlépe bezbolestně.

Která žena je podle vás hrdinka?

Všechny, které to ještě nevzdaly.  

A který muž je hrdina?

Takový, který se nebojí ukázat a prožít si své emoce.

Jaký film můžete vidět kdykoliv znovu?

Určitě Alenka v říši divů od Tima Burtona.

Jaká je vaše nejtypičtější vlastnost?

Někteří tvrdí, že jsem potrhlá. Já říkám, že speciální.

Kterou historickou postavu nesnášíte?

Pár svých bývalých učitelů…

Jaká je vaše nejoblíbenější barva?

Asi fialová, ale taky růžová, žlutá, modrá, někdy taky zelená, hnědá, bílá, oranžová…

Jakou kytku máte nejradši?

Sedmikrásky.

Čeho si nejvíce vážíte na svých přátelích?

Pravděpodobně toho, že se se mnou vůbec přátelí.

Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete?

Odpolední šlofík. 

Čeho si nejvíce vážíte u ženy?

Je těžké najít jenom jednu věc. 

A čeho si nejvíc vážíte u muže?

Trpělivosti.

Pro které chyby máte největší pochopení?

Pro ty, které vznikají omylem. 

Co vám vadí ze všeho nejvíc?

Rozinky ve vánočce. Obecně asi rozinky.

Které slovo či větu příliš často používáte?

Jakoby asi to bude slovo jakoby.

Jaký je momentální stav vaší mysli?

Zamyšlený.

Jaké je vaše motto?

Tvar těstovin mění chuť těstovin.

Jaká je vaše oblíbená cesta?

Z kuchyně do ložnice (obzvlášť, když si s sebou nesu něco dobrého).