Ondřej ČERNÝ - herec
ONDŘEJ ČERNÝ
K divadlu jsem se dostal ve věku kolem 13 let přes sport, konkrétně florbal. Hrál jsem za Tatran Střešovice a mezi mé trenéry patřili i Miloš Reichert a Filip Jevič, kteří kromě florbalu hráli také divadlo.
Fascinace divadlem postupně převládla nad sportem, a ,,pouhé“ dívání se na divadelní představení mi zanedlouho přestalo stačit.
Nicméně chození do divadla coby divák mám rád dodnes a jsem šťastný, že jsem takto mohl a mohu zblízka a naživo vidět opravdové herecké mistry. Nezapomenutelná je pro mě éra ,,psycho-rolí“ Jiřího Langmajera v Divadle Pod Palmovkou, období Pražského komorního divadla v éře Dušana D. Pařízka a Davida Jařaba, Činoherní klub s hereckým mistrovstvím pánů Dulavy, Nárožného, Vetchého, Zindulky, inscenace Sergeje Fedotova…výkony Borise Rösnera, Josefa Somra, Viktora Preisse, Jana Třísky…až po zážitky jdoucí do současnosti: fascinující herectví Martina Huby, Ivana Řezáče, Jiřího Lábuse, Martina Fingera, Miroslava Táborského, Petry Špalkové…
No a k tomu jsem zakoušel pobyt na jevišti v mnoha amatérských souborech (ZUŠ, apod.)
Po SŠ (obor knihkupectví) jsem 2 roky navštěvoval v Duchcově hereckou školu pod vedením Jiřího Krause a Miroslava Moravce. V této době jsem začal hrát epizodní role v Divadle Minor (velký vděk za setkání s lidmi jako Arnošt Goldflam, bratři Formanové, Oldřich Navrátil, Rosťa Novák, Janek Jirků, David Drábek, Petr Stach, Hynek Chmelař…), kde jsem se, mimochodem, po letech – tentokrát na jevišti - znovu sešel s Filipem Jevičem, kvůli kterému vlastně má divadelní pouť započala.
Hrát jsem následně začal i s Divadlem Aha! (pod vedením Miroslava Pokorného), kde jsem pobyl (a celou ČR s nimi zájezdy procestoval) přibližně 5 emotivních let, po kterých jsem si dal od nových rolí dlouhou pauzu a pouze dohrával pár svých starších rolí v Divadle Minor (nejvíc odehráno mám v inscenaci bratří Formanů Klapzubova 11, kde jsem hrál člena tohoto týmu asi 12 let) a věnoval se pracovně svým jiným koníčkům (knihám a zejména hudbě).
Můj návrat k novým rolím započal až roku 2023 nabídkou spřízněných duší – Divadla Kůzle a přátelé. Má lehce klikatá, ale ne nudná divadelní cesta mě nyní – podzim 2024 - přivedla také právě do Divadla POHÁDKA Praha a výhledově mě čeká ještě zkoušení se souborem Scéna Montmartre.
Blízkost TV kamer jsem si vyzkoušel epizodní rolí v seriálu Devadesátky.
Co bude dál, nevím, ale – těším se.
Co Vám na sebe prozradí dále, se dozvíte z odpovědí na několik otázek z dotazníku, který proslavil spisovatel Marcel Proust.
Na co byste nejvíc chtěl mít talent?
Na spontánní a vtipné vyplňování dotazníků.
Z čeho máte největší strach?
Že se stanu členem baletního souboru. Občas se mi o tom zdá.
Jak si představujete dokonalé štěstí?
Prožívám ho vždy, když se probudím a zjistím, že můj sen o tom, že jsem sólistou baletního souboru, byl jen sen.
Které své chyby byste se rád zbavil?
Raději žádné. Je jich dost a tvoří mou nedílnou součást. Kdoví, kolik by toho ze mě bez některých z nich zůstalo…
Jaká vlastnost vám nejvíc vadí na ostatních?
Když mě málo chválí.
Kde byste nejraději žil?
Jednou snad v Nebi. Ale – nebude tam nuda…?
Jak byste chtěl umřít?
To je jedno – hlavně pokud u toho nebudu muset být. (,,Nevadí mi, že zemřu. Jen nechci být u toho, až se to stane“ Woody Allen)
Která žena je podle vás hrdinka?
Většinou taková, která by to do sebe vůbec neřekla.
A který muž je hrdina?
Například Jiří Hrdina – Geniální Guvernér Balbínovy poetické hospůdky.
Jaký film můžete vidět kdykoliv znovu?
V podstatě jakýkoliv díl Růžového pantera s Peterem Sellersem.
Jaká je vaše nejtypičtější vlastnost?
Chronická skromnost.
Kterou historickou postavu nesnášíte?
No…například několik svých bývalých divadelních režisérů…
Jaká je vaše nejoblíbenější barva?
Černá. Mé příjmení mi nedává na výběr.
Jakou kytku máte nejradši?
Nevím, zda existuje: nejraději bych měl tak nenáročnou, abych se o ni zvládl postarat i já (zatím mi uschl i kaktus).
Čeho si nejvíce vážíte na svých přátelích?
Když dostatečně věrohodně předstírají, že mě vždy rádi vidí.
Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete?
Kávu a něco sladkého k ní.
Čeho si nejvíce vážíte u ženy?
Když moc neváží.
A čeho si nejvíc vážíte u muže?
Pokud není vtipnější než já.
Pro které chyby máte největší pochopení?
Pro své.
Co vám vadí ze všeho nejvíc?
Když jsem naštvaný na sebe a nemám, jak a kam sám před sebou uraženě odejít.
Které slovo či větu příliš často používáte?
Jasně. Rozumím. Chápu. (obvykle v situaci, kdy nechápu naprosto nic)
Jaký je momentální stav vaší mysli?
Radostné vyhlížení závěru dotazníku…však se mi, myslím, docela povedl, že…?...(vesele)…a nebo….(nejistě)…vlastně…(přiškrceně)…ne…?......(ticho)…..
Jaké je vaše motto?
Je jedno, jaké je počasí. Hlavně že nějaké je.
Jaká je vaše oblíbená cesta?
Cesta kolem světa za 80 dní (jedna z oblíbených knih mých mladších let)